Na lovu: Nejlepší lovci změří síly v celostátním klání

Historie loveckých soutěží v České republice

Lovecká tradice v naší zemi má své kořeny hluboko v minulosti. První pořádné myslivecké závody se konaly už v roce 1923 na Křivoklátsku, kde se sešli místní nadšenci, aby ukázali, co v nich je. Byl to vlastně takový první krůček k tomu, co dnes známe jako soutěžní myslivost.

Mezi válkami to byla hlavně zábava pro ty movitější, ale mělo to svoje kouzlo. Rok 1935 přinesl zásadní změnu - konečně vznikla jasná pravidla. Nešlo jen o to trefit cíl, ale taky vědět, jak se správně chovat k zvěři a znát všechny ty myslivecké tradice.

Po válce se všechno změnilo. Myslivost už nebyla jen pro pány v kloboučcích, ale otevřela se všem, kdo měli zájem. Velký zlom přišel v roce 1953, kdy vznikla Československá myslivecká jednota - ta začala organizovat soutěže po celé zemi.

Šedesátky? To byla paráda! Najednou tu byly nové disciplíny jako střelba na asfaltové holuby nebo lovecký parkur. A v roce 1965 se přidali mladí myslivci - díky tomu máme dneska spoustu šikovných lovců.

V sedmdesátkách a osmdesátkách to začalo být víc profesionální. Soutěžící museli prokázat, že nejen dobře střílí, ale taky se vyznají v první pomoci a vědí, jak chránit přírodu. Rok 1978 byl extra významný - poprvé se u nás konalo mezinárodní mistrovství v loveckém desetiboji.

Po sametové revoluci jsme se přizpůsobili Evropě. Přibyly nové disciplíny a větší důraz se klade na to, jak se k přírodě chováme. Není to už jen o lovu, ale hlavně o respektu k přírodě.

Dneska je myslivecký sport pořád živý. Každý rok se koná přes 50 velkých závodů a sjíždějí se na ně myslivci všech věkových kategorií. Kromě klasické střelby se fotí zvěř nebo se učí pracovat s moderní technikou.

No a nesmíme zapomenout na soutěže loveckých psů - to je kapitola sama pro sebe. Díky těmhle kláním máme špičkově vycvičené pomocníky, bez kterých si myslivost ani neumíme představit.

Pravidla a kategorie loveckých disciplín

Na loveckých soutěžích to žije! Máme tu jak sólisty, tak týmové hráče, a každý z nich musí ukázat, co v něm je. Když se řekne individuální soutěž, nejde jen o to trefit terč - je to celá věda o stopách zvěře a chování v přírodě.

Králem mezi disciplínami je kulovnice. To není jen tak, vystřelit a trefit! Musíte mít oko ostrostřelce, rychlé reflexy a hlavně chladnou hlavu. Terče jsou rozmístěné od padesátky až do tří stovek metrů - a to už chce pořádný fortel.

S brokovnicí je to jiná písnička. Tady letí aportovací terče jako splašení a vy musíte být rychlí jako blesk. Jeden moment zaváháte a je po všem. Každý pohyb musí být precizní, žádné trdlování s bezpečností.

Lukostřelba, to je kapitola sama pro sebe. Tady není prostor pro chyby nebo třesoucí se ruce. Tiše jako duch se plížíte k cíli a každý váš výstřel musí sedět jak ulitý. Je to návrat ke kořenům lovectví.

V týmových kláních to jede jako po másle, když si každý plní svůj part. Tři až pět borců v jednom týmu, a všichni musí šlapat jako hodinky. Bez perfektní komunikace a souhry to prostě nejde. Jeden stopuje, druhý naviguje, třetí kryje záda.

A nezapomeňte na tradice! Myslivecká latina není jen tak pro parádu. Musíte znát každý detail od zákonů až po to, jak správně uctít ulovenou zvěř. Žádné amatérské výstřelky tady neobstojí.

Než se vrhnete do víru soutěží, musíte mít papíry v cajku - lovecký lístek, zbrojní průkaz a pojistku. A samozřejmě bezpečnost nade vše, proto povinné školení. Pravidla se občas mění, takže je dobré být stále ve střehu a sledovat novinky.

Když lovíš, nejde jen o trofej, ale o to, jak dokážeš číst stopy přírody a respektovat její zákony

Radek Vondráček

Potřebné vybavení a povolení k soutěži

Každý správný lovec to zná - než vyrazíte na soutěž, musíte mít všechno tip ťop. Bez platného loveckého lístku se ani nehnete. Je to jako když si zapomenete peněženku - prostě dál nepokročíte. A to pojištění odpovědnosti? To je jako pás v autě, bez něj ani ránu.

Vaše věrná puška musí být jako ze škatulky. Však víte, jak to chodí - zbrojní průkaz v kapse, papíry od zbraně po ruce a pravidelná kontrola od machra přes bouchačky. A nezapomeňte na tu speciální střeleckou licenci, bez ní vás na plac nepustí.

Koukněte na svůj puškohled - je seřízený na chlup přesně? Každá soutěž má svoje mouchy ohledně střeliva, takže žádné experimenty na poslední chvíli. Radši si to předem vyzkoušejte, ať pak nejste za trubku.

Bezpečnost především - reflexní prvky musí svítit jak vánoční stromeček. Chrániče uší a brýle jsou povinná výbava, však nechcete skončit jako hluchý tetřev. Někdy budete potřebovat oblečení jak do sibiřské zimy, jindy zas něco lehčího než pavučinka.

Papírování je někdy opruz, ale bez členství ve spolku a potřebných školení to nepůjde. U mezinárodních akcí je to ještě větší šaškárna - musíte být zaháčkovaní v nějaké té mezinárodní organizaci.

Dalekohled, nůž, navigace - to všechno se může hodit. A nezapomeňte na svačinu a pití, hladový lovec není dobrý lovec. Všechny dokumenty v originále s sebou, žádné výmluvy na psa, který to sežral. Kontroloři jsou nekompromisní jako tchyně o Vánocích.

Nejznámější lovecké soutěže u nás

Myslivecké soutěže u nás? To je kapitola sama pro sebe! Zlatá srnčí trofej už půl století láká mladé nadšence do světa myslivosti. Představte si ty nadšené tváře mladých, když poznávají stopy zvěře nebo se učí, jak správně pečovat o loveckého psa.

Jestlipak jste někdy viděli Českomoravský pohár v loveckém parkúru? To je teprve podívaná! Střelci se tam potí jak při maratonu, když se snaží trefit letící asfaltové holuby v situacích, které věrně napodobují skutečný lov.

Memoriál Richarda Knolla je pro každého psovoda jako mistrovství světa. Když vidíte, jak perfektně spolupracují pes s člověkem při hledání v rákosí nebo při přinášení kachny z vody, to vám běhá mráz po zádech.

Na Svatohubertské soutěži to voní tradicí na sto honů. Tady nejde jen o to, kdo líp střílí - myslivec musí znát všechny ty staré zvyky a umět zatroubit na lesnici, jako když to dělali naši předkové.

Český pohár ve vábení jelenů je kapitola sama pro sebe. To byste koukali, jak někteří vábničkáři dokonale napodobí jelení říji! Někdy ani nepoznáte, jestli slyšíte skutečného jelena nebo soutěžícího.

Moravský pohár v lovecké kombinaci prověří každého do morku kostí. To není jen o tom trefit terč - musíte znát každou kytku v lese a vědět, co který brouk v kůře znamená.

Pohár ministerstva zemědělství je jako myslivecká maturita. Deset různých disciplín, a každá prověří něco jiného. Od střelby až po poznávání stop - tady se ukáže, kdo je skutečný znalec myslivosti.

Tyto soutěže nejsou jen o medailích - jsou o setkávání, předávání zkušeností a hlavně o lásce k přírodě. Však taky není divu, že se na ně sjíždějí myslivci i ze Slovenska, Polska nebo Rakouska.

Bodování a hodnocení úlovků

Každý správný rybář ví, že bodování úlovků není jen o číslech - je to umění, které vyžaduje přesnost a férovost. Nejdůležitější je správné změření délky ryby, od hlavy až po konec ocasní ploutve. Však to znáte, každý centimetr se počítá!

Když jde o kapry, nestačí jen vytáhnout metr. Hodnotí se i to, jak je ryba stavěná a v jaké je kondici. A když chytnete opravdového obra, který přesahuje běžné míry, čekají vás extra body. U dravců je to ještě zajímavější - zkuste si vytáhnout štiku v lednu, to vám bodíky pěkně naskočí!

Dneska už nestačí jen říct měla metr dvacet. Bez pořádných fotek to prostě nejde. Ryba musí ležet na podložce, měřítko musí být vidět jak na nose a fotka ostrá jako břitva. A nezapomeňte na čas a místo úlovku - GPS souřadnice jsou povinnost.

Počasí jako z hororu? Body navíc! Chytáte v místě, kde by i kamzík dostal závrať? Další bonus! Ale běda, když s rybou zacházíte jako s pytlem brambor - to vám body seberou rychleji, než řeknete záběr!

Když dojde na sporné případy, nastupuje komise ostřílených mazáků. Co řeknou, to platí, a není odvolání. Však oni vědí, o čem mluví - mají za sebou roky u vody.

Moderní doba dorazila i k vodě - dneska už všechno frčí přes mobil. Cvaknete fotku, nahrajete údaje a hned víte, jak si stojíte. Žádné čekání na výsledky jako za starých časů!

A na konci? Není důležitý jen součet bodů. Oceňuje se pravidelnost, pestrost úlovků, a když se vám podaří vytáhnout něco výjimečného, o to líp. Protože opravdový rybář není ten, kdo jednou chytí obra, ale ten, kdo umí s prutem tančit celou sezónu.

Bezpečnostní předpisy při loveckých závodech

Bezpečnost na loveckých závodech není jen prázdnou frází - je to naprostý základ všeho, co děláme. Vždyť kdo z nás by chtěl riskovat zdraví své nebo svých kolegů?

Každý závod začíná důkladnou přípravou. Než vůbec první střelec zamíří na terč, procházíme spolu všechna bezpečnostní pravidla. Ne že by to zkušení střelci neslyšeli už stokrát, ale lepší připomenout než litovat.

Terén musí být perfektně připravený a označený - žádné však oni si dají pozor. Bezpečnostní pásky, reflexní prvky a jasné značení jsou naprosto klíčové. Divákům vždy vyhrazujeme speciální prostor, odkud můžou v klidu sledovat celé dění.

Každý střelec ví, že bez chráničů sluchu a ochranných brýlí se na palebnou čáru ani nepřiblíží. Se zbraní zacházíme jako s nabitou - i když víme, že není. Vždyť kolikrát jsme už slyšeli: Já myslel, že není nabitá...

V terénu je to ještě náročnější. Reflexní vesty nejsou módní výstřelek, ale nutnost. Komunikace musí šlapat jako hodinky - vysílačky prověřené, signály jasné všem. A když se počasí pokazí? Není ostuda závod ukončit, je to zodpovědnost.

Máme připravený krizový plán, zdravotníky po ruce a pojištění v kapse. Ne že by se mělo něco stát, ale jak se říká - štěstí přeje připraveným. Rozhodčí mají oči všude a neváhají zasáhnout - radši uražená ješitnost než nehoda.

Sezónní omezení a povolené druhy zvěře

Myslivecká sezóna není jen o lovu - je to čas, kdy se příroda řídí svým vlastním rytmem. Každé roční období přináší své specifické výzvy a příležitosti pro lovce, kteří se chtějí zúčastnit mysliveckých soutěží.

Vzpomínám si na loňský podzim, kdy jsme se sešli na honu. Ranní mlha se vznášela nad loukou a jelení troubení nám připomnělo, že právě začíná říje. Od září do prosince můžeme lovit jeleny, ale není to jen o stisknutí spouště. Je to o respektu k přírodě a jejím zákonům.

Srnčí, ta je kapitola sama pro sebe. Když v květnu začíná lov srnců, les je plný života. Každý zkušený myslivec ví, že musí pečlivě vybírat - ne každý kus je určený k lovu. Správný výběr je umění, které se člověk učí celý život.

S černou zvěří je to jako s nečekaným hostem - nikdy nevíte, kdy se objeví. I když ji můžeme lovit celoročně, na soutěžích dbáme především na bezpečnost. Pamatuju si, jak nám loni bachyně se selaty proběhla těsně před stanovištěm - to jsou momenty, kdy se ukáže pravá myslivecká etika.

Drobná zvěř nás učí trpělivosti a přesnosti. Zajíc nebo bažant prověří každého střelce - zkuste trefit bažanta v letu, když vám srdce buší jako o závod! Od listopadu do prosince máme šanci ukázat své umění, ale vždy s respektem k přírodě.

Kachny, to je symfonie ranního rozbřesku. Od září do listopadu ožívají vodní plochy loveckým ruchem. Na vodě platí zvláštní pravidla, která musíme znát jako vlastní boty. Není to jen o střelbě - je to o znalosti ptáků, počasí a vodního prostředí.

A nakonec to nejdůležitější - myslivost není sport, je to poslání. Každá soutěž má svá pravidla, ale ta nejdůležitější píše sama příroda. Když tohle pochopíme, stáváme se skutečnými ochránci přírody, ne jen lovci.

Mistrovství republiky v loveckých dovednostech

V nádherném prostředí Křivoklátska se o víkendu sešla elita české myslivosti. Představte si tu atmosféru - vůně lesa, ranní mlha nad údolím a více než stovka nadšených lovců, kteří přijeli změřit své síly na Mistrovství republiky v loveckých dovednostech.

Když jste viděli střelbu z brokovnice na letící terče, tajil se vám dech. Jihočech od Třeboně trefil 98 ze 100 terčů - to je něco, co se jen tak nevidí! A což teprve kulová střelba, kde borec z Vysočiny předvedl, jak se to dělá po letech tréninku v tamních kopcích.

Myslivost není jen o střelbě - to byste koukali, co všechno musí správný myslivec znát. Od stop zvěře přes nemoci až po zákony. Mladá holka z Moravy všem vytřela zrak, když v teoretické části předčila i ostřílené mazáky.

To byste měli vidět, jak probíhalo vábení zvěře a práce se psy! Jeden chlápek se svým křepelákem předvedli u vody takovou souhru, že se všem tajil dech. Pes skočil do vody jako šipka a přinesl kachnu, jako by to dělal odjakživa.

Večer se ozývaly lesní rohy a atmosféra byla přímo magická. Když vyhlásili celkového vítěze z Moravskoslezska, všichni věděli, že si to zasloužil - byl prostě nejlepší ve všem.

Letos poprvé dostali šanci i mladí myslivci do 25 let. Osmadvacet mladých pušek ukázalo, že myslivost má budoucnost. To vám řeknu, některým zkušeným borcům při pohledu na jejich výkony pěkně zatrnulo!

Tohle není jen soutěž - je to oslava myslivosti a všeho, co k ní patří. Příští rok prý přijedou i myslivci ze zahraničí. No, to bude teprve podívaná!

Příprava a trénink loveckých týmů

Profesionální lovci fungují jako jeden perfektně sladěný tým, kde každý přesně ví, co má dělat. Není to jen o tom vyrazit do lesa a čekat na úspěch - za vším stojí hodiny a hodiny poctivé dřiny v terénu.

Když se zeptáte zkušených lovců, řeknou vám, že bez pořádné fyzičky to prostě nejde. Představte si celodenní pochod v bahnitém terénu, do toho začne pršet, a vy musíte být stále ve střehu. Proto kluci pravidelně běhají, posilují a trénují v každém počasí. A co teprve naši čtyřnozí parťáci! Ti s námi tráví nekonečné hodiny při nácviku stopování a dalších dovedností.

Dneska už to není jen o pušce a dalekohledu. Moderní lov vyžaduje práci s GPS, termo-kamerami a další špičkovou technikou. Po každé akci sedíme a rozebíráme, co se povedlo a co můžeme příště udělat líp. Z každého úspěchu i průšvihu se dá něco naučit.

Jasně, že nestačí jen běhat po lese. Ti zkušenější z nás předávají svoje fígle mladším, aby tradice kvalitního lovu pokračovala dál. Pořád se učíme nové věci, chodíme na školení a držíme krok s dobou.

Trénujeme různé situace nanečisto - však víte, jak to chodí. Jednou jste v hustém lese, podruhé na otevřené planině. A ve vypjatých momentech musíte zachovat chladnou hlavu, proto někteří z nás spolupracují i s psychology.

Na střelnici trávíme spoustu času, protože přesná muška je základ. A o výbavu se staráme jako o vlastní dítě - pravidelné čištění, kontroly, údržba. V terénu si totiž nemůžete dovolit, aby vás zradila technika.

Mezinárodní soutěže a české úspěchy

České lovecké týmy se neskutečně vypracovaly a dnes patří k evropské špičce. Největší radost nám udělali v roce 2022, kdy jsme ve Slovinsku vybojovali zlato na Evropském šampionátu. Naši borci tam všem vytřeli zrak - jak přesnou muškou, tak perfektními znalostmi o přírodě a myslivosti.

Tenhle úspěch má svoje kořeny už v devadesátkách. Tehdy vznikla Česká asociace loveckého sportu, která začala systematicky podporovat mladé talenty a pořádat kvalifikační závody. A že se ta práce vyplatila! Dneska máme spoustu skvělých střelců, kteří nám dělají čest v zahraničí.

Když chcete vidět ty nejlepší v akci, zajeďte se podívat na Velkou cenu Beskyd nebo Šumavský pohár. To jsou takové naše lovecké olympiády, kde se sjíždějí stovky nadšenců z celé republiky. Není to jen o soutěžení - lidi si tam vyměňují zkušenosti, navazují přátelství a předávají si cenné rady.

V čem jsme fakt dobří? V kombinovaných soutěžích! To není jen o tom trefit terč - musíte znát ekologii, zvířata a umět se v lese chovat. A právě v tom naši borci vynikají. Zahraniční rozhodčí často žasnou, jak komplexně jsou naši závodníci připravení.

Radost nám dělají i mladí - v roce 2023 přivezli stříbro z velkého turnaje v Rakousku, kde porazili skoro všechny evropské týmy. To je jasný důkaz, že česká myslivecká tradice žije a má skvělou budoucnost.

V zahraničí si nás váží i kvůli našemu přístupu k přírodě. Dokážeme totiž perfektně spojit moderní sportovní myslivost s tradicemi a ochranou přírody. A to se cení - jsme často dáváni za příklad ostatním zemím, jak to dělat správně.